Jsou součástí naší domácností a jejich množství se počítá na miliony. Jsou průhlední a navíc pro lidské oko neviditelní. Přesto s námi sdílí naše intimní prostory – nejlépe se jim daří v posteli, kde požírají zbytky lidské kůže. Životodárným topením je naše tělo a náš pot. Povlečení, peřinu, polštář i matraci zamořují svými exkrementy, které mohou být pro citlivé jedince a pro alergiky zdravotním rizikem. Kdo je tento „neřád“, bez kterého nemůžeme žít i kdybychom chtěli? Je to roztoč.
Neviditelní škodiči
Roztoči jsou cizopasníci, se kterými žijeme v našich domovech. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům. Mají velikost 0.3 mm a pouhým okem je neuvidíte. Jejich tělo je tenké, lehce bílé až průsvitné. Dokáží pěkně „zatopit“ alergikům, jejich exkrementy pro ně představují zdravotní riziko. Řekne-li vám tedy lékař, že máte alergii na „bytový prach“, máte alergii na roztoče bytového prachu.
Roztoči se živí z 85 % kožními šupinami, ale také plísněmi, bakteriemi a kvasinkami. Za svůj život vyprodukují až 200krát více exkrementů, než sami váží. Ideální pro jejich zdárný rozvoj je teplota 22 – 26°C, tma, vlhkost 70 – 80 %.
Nejvíce roztočů je v ložnici – na lůžku a v matraci
Najdeme je ale i v kobercích, čalouněném nábytku, plyšových hračkách. Na jedné matraci je až několik milionů roztočů (jeden gram prachu odebraný z těchto míst může obsahovat 2000 až 15000 jedinců), dále jsou pak hojně v polštářích a přikrývkách. Roztočům se daří i ve výplních dutých vláken, pokud nemají speciální antiroztočovou úpravu, stejně tak jako v peří, vlně a bavlně. Průměrně 85 % roztočových alergenů v bytě pochází z postelí.
„Horor“ v našich postelích, zatímco my si klidně spíme
Co se vlastně odehrává za „ thriller“ v našich postelích, zatímco my si klidně spíme? Lůžko je naším tělem vytápěno. Dá se říci, že lůžko, kde spí muž, je vytápěno na teplotu 36–37 °C a lůžko ženy pak na nižší teplotu 34–36 °C. Dýcháním, pocením a odpařováním zvyšujeme vlhkost a také každou noc zanecháváme v posteli určité množství částeček oloupané pokožky. Dle údajů odborníků údajně vypotíme v průměru půl litru vlhkosti a ztratíme několik mg kůže. Speciální mikroklima našich lůžek a dostatek potravy zajišťují roztočům nejlepší podmínky pro jejich růst, vývoj a množení.
Jarní a podzimní „nájezdy“
Roztoči jsou tzv. celoročními alergeny, přesto je jejich koncentrace nejvyšší na podzim a v zimě. V tomto období je zapnuté topení, méně se větrá a je zvýšená cirkulace vzduchu uvnitř místností. Alergické příznaky jsou nejsilnější v noci, kdy jsme vystaveni přímému kontaktu roztočům po řadu hodin.
